HOTEL KRAKONOŠ s.r.o.

Sie befinden sich hier: Hauptseite / Freizeit / Touristik / Naturschutzgebiet

Naturschutzgebiet

Naučná stezka Smraďoch

Jedná se o zpřístupněné části přírodní rezervace stejného názvu (lesní vrchovištní rašeliniště). Stezka je v provozu od července 1976. 5,4 km od Mariánských Lázní, vstup z parkoviště u silnice (160 metrů za lesní restaurací Nimrod). Dostupnost po silnici z Mariánských Lázní (směrem na Prameny), nebo po značených turistických cestách (modrá, červená značka). Z parkoviště přístup po lesní pěšině (67 m), vlastní vstup na naučnou stezku a celá trasa na vyvýšeném dřevěném můstkovém chodníku. Celková délka vlastní naučné stezky 76 metrů. Na trase jsou dvě vyhlídkové plošiny (výhled na mofetový štít - bahenní sopky a na vývěr plynů v Zeleném jezírku).

Vstupní panel je tvořen ze dvou částí - návštěvního řádu chráněné krajinné oblasti a z turistické časové mapky okolí s vyznačením dalších dostupných zajímavostí. Na konci stezky na vyhlídkové plošině je informační panel (jak vznikají minerální prameny a mofety, informace o přírodní rezervaci Smraďoch). Název Smraďoch je naprosto opodstatnělý. Mimo kysličník uhličitý zde vyvěrá i nepatrné množství sirovodíku. Naprosto však stačí k tomu, aby celé území bylo zdaleka cítit po zkažených vejcích. Cesta je upravena i pro tělesně postižené.

Chůze po stezce i dostupnost lokality nevyžaduje speciální vybavení a není fyzicky náročná. Pouze při pěší vycházce z Mariánských Lázní je potřebné běžné terénní oblečení a vlastní trasa je mírně náročná. Texty na naučné stezce jsou v jazyce českém, anglickém a německém.

V blízkosti je volně přístupný vývěr minerální vody Farská kyselka.

Parametry naučné stezky

Délka 75 m, čas prohlídky 20 minut, 2 zastávky, veřejná doprava: Mariánské Lázně (od středu města asi 6 km).

Turistické trasy

1. Z Mariánských Lázní po červené značce kolem prameniště Teplé
2. Z Mariánských Lázní po modré značce

Cyklotrasa

Mariánskolázeňský okruh VI

Naučná stezka Kladská

Stezka je nepřetržitě v provozu od září 1977. Od Mariánských Lázní je vzdálena 9,5 km (silnice Mariánské Lázně - Kladská), z Lázní Kynžvartu 5 km. Dostupnost buď individuální autoturistikou, autobusem z Mariánských Lázní nebo pěšky po značených turistických cestách. Vstup na naučnou stezku ze silnice Kladská - Prameny (od loveckého zámečku v osadě Kladská 250 metrů směrem na Prameny). Stezka vede kolem Kladského rybníka po okraji národní přírodní rezervace Kladské rašeliny v části pojmenované Tajga.

Vlastní trasa vede po vyvýšeném dřevěném můstkovém chodníčku. Celková délka stezky 1,6 km. Po obvodu jsou četná odpočívadla a vyhlídková místa. Od konce stezky je bezbariérová část přístupná především pro invalidní vozíčkáře. Chůze po naučné stezce nevyžaduje speciální oblečení a není fyzicky náročná.

Na trase je 8 informačních panelů - zastávek

1. Vstupní panel - proč ochrana Slavkovského lesa? Znak chráněné krajinné oblasti + symbolická květina Slavkovského lesa arnika chlumní, geologický vývoj reliéfu Slavkovského lesa.
2. Historie osady Kladská, obyvatelé vodní nádrže.
3. Minulost a dnešek lesních porostů Slavkovského lesa, fauna Slavkovského lesa.
4. Minerální prameny Slavkovského lesa - vznik, vývoj, vztahy. Charakteristika některých minerálních pramenů.
5. Vzácná fauna a flóra národní přírodní rezervace Kladské rašeliny - rašeliniště Tajga.
6. Vznik a rozdělení humolitů (slatiniště, přechodová rašeliniště, vrchoviště).
7. Historie středověké těžby cínu ve Slavkovském lese a technická památka Dlouhá stoka.
8. Krásná příroda pro člověka - ochrana přírody a krajiny v České republice, základní úkoly a poslání chráněné krajinné oblasti. Přehled znaků nejstarších chráněných krajinných oblastí a národních parků v České republice.

Naučná stezka SOOS

Mělká kotlina mezi Vonšovským a Sooským potokem (u železniční stanice Nový Drahov 6 km sv. od Františkových lázní) je rozdělena valem křemičitého písku na dvě části. V severní, která má odtok do Sooského potoka, vzniklo hluboké rašeliniště. V bezodtoké jižní části vzniklo mělké jezero. Bylo napájeno nejen dešťovou vodou, ale především vodou z četných minerálních pramenů. Takové podmínky vyhovovaly jednobuněčným řasám - rozsivkám. Rozsivky si tvoří křemičité dvoudílné schránky Vypadají jako malé krabičky - mají víko a dno. Žijí jak ve sladkých vodách, tak i v moři. Během roku mají dvě období rozvoje - na jaře a na podzim. Na dně se tak každý rok usadí dvě vrstvičky zvláštní usazeniny - křemeliny. Na Soosu tak vznikl uprostřed vyklenutý křemelinový štít o mocnosti několika m. Zajímavá je i přítomnost mořských rozsivek, které u nás jinde nenajdeme.

Jezero již dávno zaniklo, ale minerální prameny a vývěry plynného kysličníku uhličitého prorazily křemelinový štít a fungují dodnes. Vývěry vypadají jako malé krátery široké až 80 cm o hloubce několika desítek cm. Z některých se sykotem uniká plynný kysličník uhličitý (odborníci takové útvary nazývají mofety), jiné tvoří nepravé bahenní sopky, ve kterých bublá voda a bahno. Za dešťů se zaplňují vodou, za mrazů kolem nich vznikají ledové pyramidy a sloupy. Půda je zde prosycena solemi z minerálních pramenů a za sucha se pokrývá krystalky bílé Glauberovy soli, červenavě zbarvenými kysličníky železa a žlutavými a zelenavými krystalky různých síranů. Obsah soli je tak velký, že na části území prakticky nerostou žádné rostliny, jinde jen takové, které toto prostředí snáší. Některé rostliny naopak zasolenou půdu potřebují a najdeme je proto jen zde. Na Soosu byly dva větší prameny podchyceny a můžeme je proto i ochutnat. Zejména Císařský pramen je vynikající. Jeho jímka je nově upravena (dříve se voda z pramene mísila s vodou z okolního rašeliniště a byla zdravotně závadná).

Někdy se říká, že Soos je zlomek zachované pravěké třetihorní krajiny. Do určité míry je to pravda - z třetihor u nás máme víc míst, kde jsou vrstvy diatomitu, rozsivky se vyskytují i v Sokolovské pánvi ve vrstvách nad svrchní slojí. Sopečná činnost tehdy právě probíhala a minerálních pramenů i vývěrů plynů bylo daleko víc. Mnoho věcí však bylo jiných - teplejší podnebí, jiný reliéf krajiny, jiná říční síť.

Parametry naučné stezky

Začátek Nový Drahov - Kateřina u železniční stanice, konec tamtéž, délka 2 km, lehká, trasa bezbariérově upravená, 14 zastávek, doba prohlídly cca 1 hodina, stezka je určena pro pěší. Stezka je otevřena od 1. 3. do 15. 11.

Doprava

Nový Drahov (vlak).

Turistické cesty

Červená značka z Františkových Lázní.

Naučná stezka Komorní hůrka

Komorná hůrka je naše nejmladší sopka - byla v činnosti před 850 000 lety, dokonce se vyskytl i názor, že svoji činnost ukončila před pouhými 350 000 lety. Na sou slávu není nijak nápadná - je to nevysoký, částečně zalesněný kopeček mezi Chebem a Františkovými lázněmi. Nápadný kráterovitý útvar, který na něm najdeme. není ovšem původní kráter, ale starý lom.

Nebyla asi nikdy moc divoká. Prostě komorní - sem tam nějaké to vyfouknutí popela, jeden výron lávy a dost. Není divu - vznikla až v poslední, závěrečné fázi sopečné činnosti na našem území. Má i svoji sestřičku - téměř dvojče - blízkou Železnou hůrku. Železnou snad proto, že na obou našich nejmladších sopkách byly nalezena mineralogická vzácnost - plátky přírodního čistého železa. V současné době je naučná stezka na Komorní Hůrce zničená. V případě Komorní hůrky vedla naučná stezka po turistických značkách. Vydejte se klidně na cestu - hlavní lom nemůžete minout a odtud dojdete bezpečně až ke Šternberkově štole po běžných turistických značkách.

Parametry naučné stezky (dnes zničené)

Začátek Komorní Dvůr, konec tamtéž, délka 1 km, středně náročná trasa, 5 zastávek, doba prohlídly cca 1 hodina, stezka je určena pro pěší (údaje OÚ Cheb).